Buďte oddáni modlitbě (1)

Radujete se v naději, buďte trpěliví v soužení, buďte oddáni modlitbě… (autorův překlad). Římanům 12:12

Mým prostým, ale zároveň velmi náročným cílem pro toto kázání je, abyste všichni v následujícím roce byli oddáni modlitbě. Je to mým cílem, protože jsme k tomu vyzýváni v Bibli. Budeme vycházet z textu v Římanům 12:12, který patří do širšího kontextu plného vybídek. Říká se zde: „Radujete se v naději, buďte trpěliví v soužení, buďte oddáni (proskarterountes) modlitbě."

V řadě biblických překladů se uvádí, „buďte vytrvalí v modlitbě" nebo „buďte ustaviční na modlitbách". Takové překlady dobře ukazují určitý aspekt původního řeckého výrazu. Velmi vhodným překladem je ale, „buďte oddáni modlitbě" nebo „oddávejte se modlitbě". Tento výraz je použit u Marka 3:9, kde se uvádí, že Ježíš „řekl tedy svým učedníkům, aby pro něj měli stále připravenou (proskartere) loďku, aby se na něho zástup netlačil". Loďka měla být stále připravena, aby Ježíš mohl odjet, kdykoli by jej zástup ohrožoval. Tato loďka tedy byla „oddána", „zasvěcena" určitému účelu, byla pro tento účel určena, vyčleněna či oddělena.

Když se tento výraz vztahuje na člověka, znamená oddanost a nasazení nejen pro určitý úkol ale i pro určité jednání, které je s tím spojeno, a to společně s vytrvalostí. Proto například Pavel v Římanům 13:6 mluví o úloze vládní moci následovně: „Proto také platíte daně, neboť vládcové jsou Božími služebníky a právě tomu se vytrvale věnují (proskartereo)." Nejsou tedy Bohem k tomuto účelu pouze určeni, ale také se mu vytrvale, důsledně věnují.

Uvedený výraz je pozoruhodný tím, že je v Novém zákoně pětkrát uplatněn na modlitbu. Kromě Římanům 12:12 je v následujících pasážích:

— Skutky 1:14 (po Ježíšově nanebevstoupení učedníci očekávají v Jeruzalémě vylití Ducha svatého): „Ti všichni zůstávali jednomyslně oddáni modlitbě spolu se ženami, s Marií, matkou Ježíšovou, a s jeho bratry."
— Skutky 2:42 (o raných konvertitech v Jeruzalémě): „Vytrvale zůstávali v učení apoštolů a ve společenství, v lámání chleba a modlitbách."
— Skutky 6:4 (apoštolové říkají): „My však se oddáme modlitbě a službě slova."
— Koloským 4:2 (Pavel říká nám všem): „V modlitbě buďte vytrvalí; buďte v ní bdělí a vděční."

Na základě pasáží v Novém zákoně tedy můžeme říci, že nedílnou součástí křesťana je život oddaný modlitbě. Proto je na místě položit si otázku: „Jsem oddán modlitbě?"

Na základě pasáží v Novém zákoně tedy můžeme říci, že nedílnou součástí křesťana je život oddaný modlitbě. Proto je na místě položit si otázku: „Jsem oddán modlitbě?"

Neznamená to, že člověk se pouze modlí. Stejně jako když je muž oddán své manželce, neznamená to, že je neustále pouze s ní. Ale jeho oddanost vůči ní má dopad na všechno v jeho životě. Oddanost modlitbě tedy neznamená, že se budete pouze modlit (přestože Pavel jinde říká, „Neustále se modlete," 1. Tesalonickým 5:17). Znamená to, že pro váš život bude modlitba charakteristickým prvkem, takže bude patrné, že se oddáváte modlitbě. U každého to sice může vypadat jinak, ale rozhodně to bude něco významného. Pokud se člověk oddává modlitbě, bude se takový život projevovat jinak, než když se dotyčný člověk modlitbě neoddává. A Bůh pochopitelně takový rozdíl vidí. Je na vašem životě vidět, že se „oddáváte modlitbě"?

Asi bychom se všichni shodli, že určitý styl modlitby sám o sobě nevypovídá o tom, zda se dotyčný člověk „oddává modlitbě". Pokud se třeba někdo modlí pouze v krizových situacích, jistě se neoddává modlitbě. Pokud se někdo obvykle modlí před jídlem, patrně to není podle Pavlovy vybídky, abychom se „oddávali modlitbě". Krátká prosba, „pomoz mi Bože najít místo k parkování," opět nenapovídá nic o tom, zda se oddáváme modlitbě. Všechny výše uvedené příklady modliteb jsou sice na místě, ale asi budeme všichni souhlasit, že Pavel od Kristových následovníků očekává více, když jim říká, „oddávejte se modlitbě".

Přitom všem nezapomínejme, jak jsme to viděli minulý týden, že Kristův kříž — jeho smrt za hříšníky — je základem každé modlitby. Pokud by Kristus za nás nezemřel, neexistovala by žádná přijatelná odpověď, PROČ a JAK se modlit. Proto se modlíme „skrze Ježíše Krista" či „ve jménu Ježíše Krista".
Když jsem zvažoval, na jaké překážky modliteb se zaměřit, některé z nich patří do kategorie, PROČ se modlit. Další pak patří k otázce, JAK se modlit. Dnes se zaměříme na otázku, JAK se modlit; nikoli však proto, že by odpověď na otázku, PROČ se modlit, nebyla důležitá. Mohli bychom totiž znát všechny teologické odpovědi na otázku, proč se modlit, ale přesto bychom mohli modlitbu zanedbávat. Proto si nejprve jen krátce uvedeme odpověď na otázku, PROČ se modlit, a pak se zaměříme na téma, JAK se modlit. Osobně se modlím za to, aby nás to podnítilo, abychom v dalším roce byli „oddáni modlitbě".

PROČ se modlit?

Začněme třemi stručnými odpověďmi, PROČ bychom se měli oddávat modlitbám.

1. Bible nám říká, že se máme modlit. Máme tedy dělat, co nám říká Bůh. Pokud to neděláme, projevujeme neposlušnost vůči Písmu, což je pošetilé a nebezpečné. Pokud pro tebe není snadné se modlit, považuj se za stejně padlého a hříšného člověka jako i my ostatní. A pak s tím bojuj. Kaž sám sobě. Nedovol, aby tě ovládl hřích, slabost a světské sklony. Bůh říká: „Oddávejte se modlitbě." Proto je třeba bojovat.

2. Je mnoho toho, co je zoufale třeba ve tvém životě, v rodině, v této církvi, v dalších církvích a v různých misiích na celém světě a v naší společnosti všeobecně. V mnoha případech jde o věčnost; nebe či peklo, víru a nevíru, život a smrt. Připomeňme si, jaký zármutek má Pavel v Římanům 9:2 kvůli dalším věřícím a jak se za ně v Římanům 10:2 úpěnlivě modlí: „Bratři, touhou mého srdce a prosbou k Bohu za ně je, aby byli zachráněni." Když se modlíme, jde o spásu. Nevíte, k čemu je modlitba, dokud nevíte, že život je válkou. Jednou z velkých překážek modlitby je skutečnost, že život je pro mnohé z nás až příliš snadný. Někde v dálce se sice rýsuje bojová linie, ale zde v mé malé osobní bublince plné pokoje a spokojenosti je vše v pořádku. Kéž nám tedy Bůh otevře oči, abychom viděli potřeby kolem nás i to, jak velký potenciál má modlitba.

3. Třetím důvodem k modlitbě je skutečnost, že Bůh jedná, když se modlíme. A Bůh může během pěti sekund udělat více než my za pět let. To jsem se během času naučil. Je úžasné opakovaně sklánět hlavu v modlitbě a prosit Boha během přípravy kázání nebo během nějaké náročné situace či během svědectví či během jednání o plánech a pak vidět, jak najednou dochází ke změně, k průlomu, který nenastal, dokud jsem se nepomodlil. Naučil jsem se tomu, že když cítím velké nutkání rychle se pustit do práce, protože toho mám na práci tolik, že ani nevím, jak bych to vše mohl stihnout, ale pak se přiměji jednat podle Bible a padnu na kolena, než se do takové práce pustím; a když klečím, najednou mi přicházejí nápady, jak na daný problém jít nebo jak dát kázání určitou podobu nebo jak se vypořádat s určitou situací či jak vyřešit nějaký teologický problém — a tak si vlastně ušetřím řadu hodin práce a frustraci, kdy bych se tloukl do hlavy a marně bych se zdlouhavě snažil přijít na to, co mi přišlo na mysl během modlitby, během pěti sekund osvícení! Nechci tím říci, že Bůh nás chce ušetřit tvrdé práce. Chci tím říci, že díky modlitbě může být naše práce tisícinásobně plodnější, než když se ji snažíme udělat sami.

Existuje pochopitelně více důvodů. Zde jsme si uvedli jen tři důvody, PROČ se modlit. 1) Bůh nám přikazuje se modlit. 2) Jsou zde velké potřeby, přičemž se jedná o věčnost. 3) Když se modlíme, jedná Bůh, který často během několika sekund vykoná více, než bychom my mohli udělat za hodiny, týdny či roky práce.

Je mnoho dalších otázek ohledně modlitby, jimiž se ale dnes nemohu zabývat. Proto jsou v různých mých knihách dlouhé kapitoly o modlitbě a proč vznikla i celá kniha Hlad po Bohu: Touha po Bohu prostřednictvím modlitby a půstu. Pokud si kladete otázky, jak skloubit modlitbu o spásu s učením o bezpodmínečném vyvolení, přečtěte si strany 212–220 v knize The Pleasures of God (Co je Bohu příjemné).